Historická garderoba Aktuality

Aktuality

Napsali o nás:

Výstava v Horšovském Týně - Když služba měla styl

 

Televizní a rozhlasové záznamy:

Krátké informace o výstavě se objevovaly v televizních a rozhlasových zprávách, na webových stránkách obcí, na stránkách regionálních informačních center, cestovatelských webů, škol, na sociálních sítích - instagramu a facebooku 

 

Výběr z ohlasů v tisku:

Leonfeldner Schnittbuch – rukopisný dokument krejčovského řemesla

V zemském hornorakouském archivu v Linci (Oberösterreichisches Lanndesarchiv) je uchován jeden z ojedinělých rukopisných dokumentů krejčovského řemesla tzv. „Leonfeldner Schnittbuch“, datovaný do 16. století.

Pa II/25, Z. archivalien Sch. 96

Vázaný rukopis obsahuje 44 stran, kresby a střihová schémata jsou vyhotoveny uhlem, poznámky a instrukce jsou psané duběnkovým inkoustem, na předsádce je napsaná tužkou písmem odlišným od ostatního textu poznámka Schneider zu Leonfelden  Schnittbuch….16. Jahrhundert.

Střihy jsou poměrně primitivní a s ohledem na uvedenou dataci i mírně opožděné ve srovnání s tehdejším aktuálním tvaroslovím. Přínosné jsou poznámky o doporučených materiálech a naznačená schémata kladení střihů na látky co nejúspornějším způsobem.

Mezi střihy jsou zařazeny kromě oděvů také dva polní stany, korouhev a několik čabrak na koně. Návody ke zhotovení oděvů obsahují střihy dvou pánských krátkých kazajek a především řadu variant dlouhých spíše volných plášťů se vsazovanými rukávy. Některé z plášťů jsou doplněné kápěmi, je zařazen rovněž střih na dlouhou polokruhovou pelerínu. Objevuje také plášť typu pončo s náznakem čamarového zapínání. V návodech najdeme též střihy pro církevní oděvy: dalmatiku a kasuli včetně bohoslužebných doplňků. Dámské oděvy jsou zastoupeny střihem na pelerínu s kapucí, volným pláštěm, dvě dlouhými šaty nepřestřiženými v pase a dalšími dvoudílnými.

Celý soubor je velmi zajímavým zdrojem pro srovnávací studium vývoje oděvů, zvláště na regionální úrovni, neboť Horní Rakousko a jižní Čechy spolu přímo sousedí.

Edukační program k výstavě Když služba měla styl na zámku v Horšovském Týně 15. – 19. 9. 2025

Cílem programu na výstavě „Když služba měla styl“ bylo prostřednictvím historických livrejí vzbudit zájem nejen o historii, ale nechat se minulostí inspirovat a přenést některé poznatky do současného světa.

Hlavním tématem bylo vysvětlení podoby a úlohy profesionální uniformy pro služebníky na aristokratických dvorech. Účastníci se seznámili s materiály a tvary livrejí v různých historických obdobích, s jejich použitím i péčí o tyto oděvy. Jedním z klíčových momentů bylo zdůraznění udržitelnosti, tedy důležitost kvality materiálů i krejčovského řemesla.

Informace byly účastníkům rozkrývány postupně, a to formou dialogu, obrazovými dokumenty nebo vlastní zkušeností. Účastníci tak získali historické, technologické a řemeslné poznatky, učili se vnímat kvalitu a výtvarné zpracování oděvů a dozvěděli se, kolik trpělivosti a času tvorba historických, ale i současných módních návrhů, vyžaduje. Díky makrofotografiím bylo možné proniknout i dovnitř oděvu a porozumět odlišnostem materiálů při použití rozdílných vláken a vazeb.

Program měl časové omezení 60 minut, což bylo náročné na zprostředkování výstavy a zároveň zapojení do připravených činností kvůli umocnění prožitku. Ve vybraném týdnu proběhlo třináct edukačních programů, kterých se zúčastnilo okolo 260 žáků a studentů se svými pedagogy. Edukace získala okamžitou zpětnou vazbu nejen od pedagogů, ale i od žáků. Všichni odcházeli spokojeni, a navíc přišlo i poděkování od rodičů.

Výstava „Když služba měla styl“

státní hrad a zámek Horšovský Týn (červenec – říjen 2025)

Výstava na zámku Horšovský Týn představuje návštěvníkům služebnické oděvy a oděvní doplňky, které v minulosti oblékali komorníci a rozliční zaměstnanci Schwarzenbergů, Trauttmansdorfů, Metternichů, Gallasů a dalších šlechtických rodů při více i méně slavnostních příležitostech v rámci svých pracovních povinností. Prostřednictvím jedinečného souboru služebnických oděvů a dalších předmětů, z nichž mnohé nebyly dosud vystaveny, umožní výstava nahlédnout do světa a života zámeckého služebnictva a hierarchie zaměstnanců aristokratických dvorů. 

Ve světě krásných zámeckých sálů, uprostřed luxusního nábytku, se tiše a elegantně pohybovali panští komorníci ve svých stejnokrojích, jejichž pohyb dodával zámeckým interiérům eleganci a šarm. Služebníci šlechticů se již od 16. století oblékali do stejnokrojů, které postupem času nabyly charakter civilních uniforem a dostaly název livreje. Livreje se staly poznávacím znamením příslušnosti služebnictva k určitému šlechtickému domu. Každý šlechtic oblékal své služebníky do stejnokrojů, jejichž materiál, barva, střih a ozdoby nesly jeho rodové znaky. Bylo nepsaným pravidlem, že čím honosnější livrej oblékal sluha, tím majetnější a společensky úspěšnější byl jeho pán. Služebníci, kteří vystupovali v barvách aristokratů, byli jejich komorníci, pážata, hudebníci, lokajové, kočí, vrátní, poslové, dveřníci, světlonoši, „nosiči židlí“, hajní, myslivci a mnozí další. Tito zaměstnanci aristokratických domů se v rámci velkého světa císařského dvora stali symbolem propagace svých pánů a jejich životního stylu. 

V rámci výstavy je připomenuta také úloha dámského služebnictva a téma péče o garderobu.  Výstavu rovněž doplňují ukázky současných prací studentů Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy v Brně, kteří vytvořili sérii oděvů, inspirovaných historickými livrejemi. Prezentované modely vznikly na základě celoroční úzké spolupráce školy a NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích a odráží zajímavé reflexe tvarů i funkce livrejí z pohledu mladé generace. Pro mladé publikum je rovněž připravený didaktický koutek, který představuje interaktivním způsobem principy krejčovského řemesla a dává nahlédnout do technologických detailů výzdoby livrejí.

Služebnické livreje nebyly v tomto rozsahu v České republice dosud prezentovány. Mnohé z nich jsou vystaveny vůbec poprvé, a to včetně těch nejstarších ze 17. a 18. století. Výstava vznikla v rámci projektu NAKI III, DH23P0OVV46, za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. 
 

Workshop Preventivní péče o historické oděvy z mobiliárních fondů hradů a zámků

V rámci workshopu Preventivní péče o historické oděvy z mobiliárních fondů hradů a zámků, organizovaného ústředním pracovištěm NPÚ, se uskutečnilo první pracovní setkání potenciálních autorů budoucí metodiky Preventivní péče o historické oděvy a jejich prezentace v rámci zpřístupněných památkových objektů (výstup projektu NAKI 2026). Během dvoudenního setkání proběhla výměna praktických zkušeností i příkladů k dané problematice formou prezentací a následných diskuzí. Pro všechny účastníky akce byly zprostředkovány komentované prohlídky depozitářů oděvů na SZ Český Krumlov, včetně speciálního prostoru příležitostně zpřístupňovaného veřejnosti.

Focení oděvů

Focení oděvů pro katalog výstavy Společenská garderoba aristokracie v 19. století. Výstava se uskuteční v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze na podzim roku 2026, již nyní však fotograf Ondřej Kocourek dokumentuje vybrané oděvy a oděvní doplňky. Focení přihlíží správkyně depozitáře textilu Zdeňka Čížkovská.

 

Noc vědců 2024

Projekt NAKI III „Od aristokratického dvora po divadelní scénu. Historická garderoba ve fondech českých hradů a zámků v evropském kontextu.“ byl představen během Noci vědců (27. 9. 2024) v rámci prezentace odborné činnosti Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Markéta Grill Janatová přiblížila během přednášky cíle projektu a aktuální stav jeho řešení. Alena Samohýlová zpracovala některé zjištěné poznatky formou vědeckého posteru, který byl věnován historickému textilu z pohledu analýzy textilních barviv.